V rámci projektu neziskové organizace Lokomoce, z.s., vznikla brožura s názvem „Pohyb a psychická odolnost předškolních dětí v digitální době“. Brožura se snaží reagovat na skutečnost, že digitální svět, ve kterém děti nyní vyrůstají, s sebou nese řadu výzev pro jejich psychický i motorický vývoj.

Základní školy na Kutnohorsku byly v uplynulých dvou letech součástí pilotního projektu. Ten přináší nový pohled na problematické chování dětí, na jeho příčiny i na způsob, jakým se s ním úspěšně vypořádat. Klade důraz na psychické zdraví dětí a přivádí do škol tým odborníků.

Projekt Hlava v pohodě vychází z toho, že duševní zdraví dospívajících obecně není v úplně dobré kondici. Je zaměřen na podporu duševního zdraví dospívajících ve věku 11 – 16 let, zároveň cílí na rodiče i pedagogy, má pomoci hledat komunitní řešení dané problematiky a přispět k destigmatizaci. V rámci projektu byl vytvořen vzdělávací program a řada podcastů a proběhly dva semináře. Průběh a výsledky projekty budou prezentovány na závěrečné konferenci 15. 11. 2023.

Praktický nácvik a trénink postupů pro zvládnutí krizových situací i nová metodika péče o děti a dospívající s duševní poruchou. To jsou výstupy projektu PN Bohnice.

Osvěta o civilizačních onemocněních nemusí být nuda. Projekt Saste Roma  využívá pro vzdělávání obyvatel vyloučených lokalit i široké veřejnosti různorodé kanály. O vybraných nemocech i zdravém životním stylu informuje pomocí tance, videoklipů, videí dobré praxe s osobními příběhy i brožurek nebo e-learningu. Pro každou věkovou skupinu vymýšlí jeho pracovníci něco jiného a unikátního.

Výskytu psychiatrických poruch u dětí ve školním věku je třeba věnovat velkou pozornost. Důvodem je skutečnost, že řada z nich není patrná v raném věku. Často se projeví až později, s vývojem a celkovým růstem dítěte a pod vlivem nároků, které jsou na dítě kladeny při zařazení do kolektivu nebo v rámci školní docházky. Včasný záchyt těchto odchylek a brzká intervence může eliminovat nebo zmírnit negativní dopady těchto poruch nejen na život dítěte, ale i celé jeho rodiny včetně sourozenců.

Charita Ostrava zahájila v prosinci 2021 realizaci projektu financovaného z Fondů EHP 2014–2021 v rámci programu Zdraví. Na projektu se podílí důležití partneři, kterými jsou Lékařská fakulta Ostravské univerzity, ALZHEIMER HOME v Ostravě a norská organizace Aldring og Helse – Nasjonal kompetansetjeneste. Celkový objem finančních prostředků na zajištění projektu činí 4 126 242 korun.

Zkušenosti a výsledky svých projektů zaměřených na duševní zdraví dětí sdíleli koneční příjemci prostředků z Programu Zdraví, který je financovaný fondy EHP.

Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Zejména kvůli nezodpovědnému chování společnosti dochází k tomu, že se stále častěji objevují kmeny bakterií, které dokáží antibiotické léčbě vzdorovat. Protože je doslova životně důležité zachovat si antibiotika jako účinnou zbraň i do budoucnosti, vznikl projekt Prevence antibiotické rezistence. Jeho zadavatel – Státní zdravotní ústav – se díky němu snažil obrátit pozornost společnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023.

Dne 17. 5. 2023 se uskutečnila již třetí odborná konference Pacientského hubu, který pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR nabízí pacientským organizacím pracovní zázemí, vzdělávací aktivity a vzájemné sdílení zkušeností. Letošní téma znělo: Spolupráce mezi pacienty a zdravotníky.

Až do 31. května je možné na Ministerstvu zdravotnictví navštívit výstavu věnovanou životu s demencí. Výstava, kterou pořádá organizace Dementia, představuje demenci z nového úhlu pohledu a přináší odpověď na otázku, proč je důležitá její včasná diagnostika.

Dnešní pacienti již nejsou pasivními příjemci zdravotní péče. Chtějí se aktivně podílet na utváření podoby českého zdravotního systému. V České republice pracuje víc než sto pacientských organizací, od drobných dobrovolnických uskupení po velké etablované organizace působící i na mezinárodní úrovni. Aby se jejich roztříštěný hlas sjednotil a i ty menší získaly přístup do nejvyšších pater politiky a managementu zdravotní oblasti, vznikla vloni Národní asociace pacientských organizací (NAPO).

Projekt „Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů“ (SUPREME MH) plynule navázal na předchozí projekty Národního ústavu duševního zdraví, který se dlouhodobě snaží věnovat tématu duševního zdraví dětí a dospívajících.

Poruchy příjmu potravy jsou onemocnění, která se v populaci vyskytují stále častěji. Alarmující je zejména snižující se věková hranice nemocných a nelze opomenout ani dopad pandemie Covid-19, která výrazně přispěla ke zhoršení psychického zdraví, a to zejména u dětí.

Co mají společného dívka trpící anorexií s mužem, jehož dobrovolná smrt kolegů z divadla uvrhne do zoufalství a nechá ho vyhořet? Kde jsou limity dobrovolné samoty a proč stojí za to nestavět se čelem jedoucímu vlaku? O tom všem hovoří šestice peerů, kteří sdíleli svůj životní příběh v kampani #PEERpomaha Studia 27.

Na otázky spojené s vývojem nových antibiotik či jejich alternativ odpovídá MUDr. Jan Strojil, Ph.D. Rozhovor vznikl v rámci projektu Antibiotická rezistence. 

Stalo se možná až trochu nešvarem, že při zvýšené hladině CRP předpokládáme, že nám lékař hned předepíše antibiotika. Jenže zdaleka ne vždy jsou potřeba. Rozhodování, zda antibiotika indikovat či nikoliv, není vždy černobílé. Záludnosti testování CRP nám objasnila praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.