Fondy EHP a Norska

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Právě velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donory a příjemci grantů je důležitý aspekt, kterým se tyto fondy liší od fondů EU.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru, který je dohodou mezi EU a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO).

Od roku 2004 podpořily Fondy EHP a Norska v České republice přes 1 000 zajímavých projektů za více než 6 mld. Kč. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.

Dne 4. září 2017 byla v Anežském klášteře v Praze slavnostně podepsána Memoranda o porozumění pro aktuální, již třetí programové období Fondů EHP a Norska. Česká republika v tomto období obdrží 184,5 milionů EUR (cca 5 miliard Kč). Podporu získají projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Velký důraz je kladen na lidská práva, inkluzi Romů a rozvoj občanské společnosti. Nové období přináší také velké možnosti pro bilaterální projekty a aktivity.

Hlavním koordinátorem Fondů EHP a Norska v České republice je Ministerstvo financí, které spravuje většinu programů, a to ve spolupráci s příslušnými resorty a institucemi.

Sekretariátem Fondů EHP a Norska pro všechny přijímající země je Kancelář finančních mechanismů v Bruselu. Oficiální web EEA and Norway Grants.

Chcete se dozvědět víc? Podívejte se na video.

V důsledku pandemie Covid 19 přijali donoři a Fondy EHP a Norska následující opatření: většina jednání, hodnoticích komisí i seminářů byla přesunuta do virtuální sféry. Aby se zmírnily možné komplikace, které vznikly v důsledku vládních opatření, byly prodlouženy termíny výzev a navýšeny zálohové platby v projektech. V rámci realizace projektů bylo umožněno posunutí termínu zahájení projektu a prodloužení doby jeho realizace (maximálně však 30. dubna 2024). Ve většině programů bylo projektům rovněž umožněno využít prostředky v projektu i k nákupu vybavení pro realizaci aktivit online (například komunikační a přenosová technika, videokonferenční vybavení) a s tím související přepracování rozpočtu projektu.