Základní školy na Kutnohorsku byly v uplynulých dvou letech součástí pilotního projektu. Ten přináší nový pohled na problematické chování dětí, na jeho příčiny i na způsob, jakým se s ním úspěšně vypořádat. Klade důraz na psychické zdraví dětí a přivádí do škol tým odborníků.

Na území obce s rozšířenou působností Kutná Hora fungují v rámci projektu od září 2021 dva multidisciplinární týmy duševního zdraví. Jeden je v ZŠ Zruč nad Sázavou, druhý na ZŠ Kamenná stezka v Kutné Hoře. Téma psychického zdraví je pro školy nové a všichni – učitelé, žáci i rodiče se teprve učí pojmenovávat své duševní obtíže.

Společná fotografie kutnohorského a zručského týmu duševního zdraví

Partnerem projektu je i pedagogicko-psychologická poradna. Ta měla hlavně zpočátku zásadní vliv při šíření povědomí o těchto týmech. Nyní už propagace není potřeba. Lidé i učitelé o nich vědí a chodí si pro pomoc sami. „Každý z týmů má konzultovnu ve své domovské škole, kromě toho vyjíždí do dalších škol z celého regionu,“ vysvětluje Ivana Stará, ředitelka zručské základní školy a zároveň vedoucí celého projektu.

Součástí terapie jsou antistresové pomůcky a aktivity. Na obou školách tak vznikla speciální místnost, kam se děti mohou chodit svěřit nebo si i pohrát.

Dítě přece není hajzl

A kde se bere náročné chování dětí, jehož zvládání projekt řeší inovativním způsobem? „Učitelé nám často říkají: On zlobí. A my říkáme: on nezlobí, on má nějakou zkušenost a na základě té zkušenosti se takhle projevuje,“ popisuje velmi zjednodušeně podstatu přístupu k dětem sociální pracovník z kutnohorského týmu Miloš Březina. Vysvětlení doplňuje ředitelka téže školy Andrea Melechová Ruthová: „Dítě, které je třeba sprosté, se tak nechová, protože by chtělo, protože nás chce vytočit. Nedělá to proto, že by bylo hajzl, ale vlastně volá o pomoc.“ Tuto pomoc právě přinášejí týmy duševního zdraví. 

Vystresovaný mozek a úsměv z Norska

Metoda práce s dětmi stojí na tzv. neurosekvenčním modelu. Ten vychází z poznatků neurobiologie a mimo jiné vysvětluje, jak souvisí traumatická zkušenost a míra stresu s naším jednáním. A že jakýmkoliv problémovým chováním dítě jen na něco reaguje. „Dítě, které se dostane do nějakých nesnází a je ohrožené na duševním zdraví, se může svému okolí jevit jako uzavřené. Ale dochází k horšímu nabývání dovedností, protože to jeho mozek v dané situaci neumožňuje. Dítě se může jevit jako líné, nebo se může zdát, že přestalo chodit do školy bez důvodu,“ přibližuje speciální pedagožka Adéla Mikulová, jak mozek reaguje. Některé děti se zase ve stresu chovají agresivně.

Členové obou týmů absolvovali výcvik v neurosekvenčním modelu v norském psychiatrickém centru v Østbytunetu, někteří v kurzu přímo šitém na míru pro pedagogické pracovníky, někteří v terapeutickém kurzu. Zároveň se mohli přiučit, jak se s problémovými dětmi pracuje na tamější psychiatrické klinice. „Možná se budete smát, ale z Norska jsem si přivezla úsměv,“ líčí Andrea Melechová Ruthová. „Úsměv je důležitý a zásadní pro všechny zúčastněné. Pokud se budu usmívat, jednat vstřícně, otevřeně a s úsměvem, dělá to zázraky. A funguje to na děti i kolegy,“ doplňuje, jak jinak než s úsměvem, ředitelka školy.

Ředitelka ZŠ Zruč nad Sázavou Ivana stará a ředitelka ZŠ Kamenná stezka, Kutná Hora, Andrea Melechová Ruthová

Dáme hlavy dohromady

Klíčovým znakem týmů duševního zdraví je multidisciplinarita. V jednom týmu se tak potkávají odborníci z různých oborů: sociální pracovník, školní speciální pedagog, psycholog, dětský psychiatr, zdravotní sestra. „Přidanou hodnotou je, že tito odborníci spolu diskutují a hledají tu nejlepší cestu, jak podpořit toho, kdo je vyhledá. Může to být kdokoliv: dítě, učitel, nebo rodič, který potřebuje pomoct v některé z otázek dětského duševního zdraví,“ vysvětluje ředitelka ZŠ Zruč nad Sázavou Ivana Stará.

Mezioborovost týmů si pochvaluje i psycholožka Barbora Hošková z kutnohorského týmu: „Člověk není sám za sebe, ale může se poradit s kolegy. To je v šíři služeb, které můžeme nabídnout rodinám a dětem, hodně důležité.“  Všichni odborníci se shodují na tom, že společně si troufnou řešit i problémy, do kterých by se jako jednotlivci sami nepouštěli.

Tým duševního zdraví v konzultovně ZŠ Kamenná stezka v Kutná hoře

Novinkou projektu jsou také sociální pracovníci působící ve škole. Jejich přínos shrnuje ředitelka  zručské školy Ivana Stará: „Projekt jasně ukázal nezastupitelnost této role, protože sociální pracovníci jsou nejblíže rodině, umějí podchytit problémy a rodiny podpořit. Nepotřebujeme sice znát dopodrobna rodinné zázemí dítěte, ale potřebujeme vědět, že dítě je v obtížné situaci, kvůli které se špatně vzdělává.“ 

Vše na jednom místě a nadšení rodiče

Kromě dětí často za odborníky přicházejí učitelé nebo rodiče. A právě rodiče jsou z práce týmů duševního zdraví ve školách nadšeni. „Moc se mi líbí přístup k dětem, přístup k rodičům, všechno na jednom místě. Nemusíte navštěvovat psychologa, psychiatra, psychoterapeuta – všechno to zajišťuje tým duševního zdraví. Jsou to lidi, kterým dcera důvěřuje,“ chválí projekt Alena Vránová. Tereza Kabelková, jejíž syn potřeboval pomoci nějak vnitřně zpracovat situaci poté, co mu zemřel děda, je zase moc ráda, že se syn v této těžké chvíli měl kde vypovídat. 
Petra Kociánová vyhledala tým duševního zdraví se dvěma dětmi, pokaždé z jiného důvodu – jednou kvůli nezdravým vztahům ve škole a jednou kvůli stresu před přijímacími zkouškami. „Pomohli nám s empatií, důvěrou, a víme, že můžeme přijít znovu. Výsledky jsme cítili hned po první schůzce,“ je s prací kutnohorského týmu duševního zdraví spokojená další z maminek. 

Speciální pedagožka zručského týmu Iveta Holovská, psycholožka kutnohorského týmu Barbora Hošková a rodiče při natáčení rozhovoru o projektu 

 „Projekt má určitě smysl. Třeba šikana se vyskytuje v určité formě na všech školách, může se rozjet ve veliké psychické problémy a už jen to vědomí, že je někde někdo, na koho se lze obrátit, je hodně důležité,“ shodují se rodiče.

Jak dodává zdravotní sestra Jana Cabalková: „Naučili jsme děti, aby za námi chodily. Potřebují si popovídat, nebo se i pomazlit, ono jim to někdy v rodině chybí,“ popisuje s tím, že s kolegy z týmu už poznají, které dítě si týmovou místnost okukuje, aby se později přišlo svěřit.

Šest stovek klientů jen v okolí Zruče a Kutné Hory

Týmy duševního zdraví nepůsobí jen ve svých domovských školách. Každý z nich má auto a zvládá tak obsáhnout základní školy, nebo i přímo rodiny v celé ORP Kutná Hora. Za dva roky svého fungování se věnovaly šesti stovkám klientů. „Zjistili jsme, že tady na Zručsku byla veliká díra v podpoře. A já dnes vidím děti, které by byly z nějakého důvodu uklizeny do speciální školy, kdyby naši podporu nedostaly, jak tady ve škole přímo vzkvétají,“ líčí sociální pracovnice zručského týmu Hana Měkotová.  

Hana Měkotová, sociální pracovnice zručského týmu, s dětmi

Wellbeing jako nová disciplína českého školství?

Přímá klientská péče ale nebyla jedinou aktivitou projektu. Povedlo se přiblížit tuto metodu práce s dětmi učitelským sborům ve dvaceti školách na kutnohorsku. „Otázka duševního zdraví a wellbeingu u dětí a adolescentů je poměrně nová a je velice důležité, aby tyto aktivity podporovalo i vedení škol. A to nejen u dětí, ale i u učitelů,“ říká ředitelka zručské školy Ivana Stará, která je zastánkyní rovnice spokojený učitel = spokojený žák = spokojený rodič. Týmy duševního zdraví nakonec pracovaly ve všech školách v regionu, i v těch, které zpočátku potřebu spolupráce nepociťovaly.

Podle Barbory Hoškové je zásadní, že psychické potíže přestávají být tabu: „Prevence v oblasti duševního zdraví je důležitá a je skvělé, že její součástí je destigmatizace psychických obtíží. Ve školách tento pohled není úplně běžný, ale leckde se to daří,“ popisuje školní psycholožka, která tuto svou misi ve školství považuje za klíčovou. „České školství je hodně zaměřeno výkonově, ale musíme se o děti postarat i na poli duševního zdraví. Je pro ně důležité být v klidu, jen tak se mohou učit a rozvíjet svůj potenciál,“ dodává. Souhlasí s ní i ředitelka ZŠ Kamenná stezka: „Není to už něco, co je tabu, duševní zdraví se dostává do popředí zájmů i do sboroven,“ říká Andrea Melechová Ruthová.

Miloš Březina z kutnohorského týmu vysvětluje podstatu neurosekvenčního modelu

Tým duševního zdraví do každé školy?

Dvouletý pilotní projekt financovaný Fondy EHP dospěl ke svému závěru. Od ředitelek obou zapojených škol zaznívá pro jejich kolegy a kolegyně jasný závěr: „Chtějte po svých zřizovatelích, nebo lépe po Ministerstvu školství, aby poskytli tuto péči všem školám, všem dětem, všem učitelům a rodičům v celé České republice.“ Jednání na MŠMT již probíhají. Pokud dopadnou dobře, mohly by týmy fungovat po celé České republice a stát se tak součástí českého vzdělávacího systému.
 

Pro děti je důležité být v přátelském prostředí, v klidu a pohodě. Jen tak se můžou učit a rozvíjet svůj potenciál

 

O projektu:

Projekt Tým duševního zdraví pro děti a adolescenty v ORP Kutná Hora: vznik, pilotní provoz a multidisciplinární program je realizován v rámci Programu Zdraví a je financován Fondy EHP. 

Více o Fondech EHP a Norska

Více o Programu Zdraví

Stránky projektu: https://www.dusevnizdraviprodeti.cz

 

Název projektu:	Tým duševního zdraví pro děti a adolescenty v ORP Kutná Hora: vznik, pilotní provoz a multidisciplinární program
Realizátor projektu:	Základní škola Zruč nad Sázavou
Partneři projektu:	Ostbytunet Center for Treatment and Professional Development in Child Psychiatry (Norway) Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje ZŠ Kamenná Stezka, Kutná Hora
Program:	Zdraví
Grant:	14 906 000 Kč
Cíl projektu:	Cílem projektu je podpořit psychické zdraví a pohodu dětí a adolescentů v oblasti obce s rozšířenou působností Kutná Hora, a tím zlepšit přístup k relevantním službám v místě.  Předmětem je vznik a dvouleté působení týmu DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ PRO DĚTI A ADOLESCENTY s multidisciplinární působností mezi poskytovateli specifických služeb (školy a školní poradenství, soc. práce, zdravotnictví aj.). Tento model plně odpovídá strategii reformy psychiatrické péče v ČR.