Zvolte si oblast:

Program Lidská práva: Často kladené dotazy k výzvám HROVA1A a HROVA1B

oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace
oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace

Vydáno

Aktualizováno 24. 9. 2020
  • Aktualizace často kladených dotazů

VŠEOBECNÉ DOTAZY

1. Kolik projektových žádostí může jedna organizace podat?

V otevřené výzvě (platí pro HROVA1A i HROVA1B) má organizace, která je v dané výzvě oprávněným žadatelem, možnost podat pouze 1 žádost o grant.

2. Režijní výdaje - z čeho se počítají a jak je zadat do rozpočtu projektu?

Režijní výdaje představují nepřímé výdaje, které nejsou přímo přiřaditelné k projektu, lze je však v účetním systému konečného příjemce identifikovat a odůvodnit jako výdaje vzniklé v přímé spojitosti s realizací projektu. Žadatel v žádosti o grant uvede, zda zahrnuje režijní náklady do rozpočtu projektu včetně metody jejich kalkulace.

V případě metody „paušální sazba ve výši až 15 % přímých způsobilých výdajů na zaměstnance“ se výše režijních nákladů vypočítá jako příslušné procento (max. 15 %) z celkových mzdových nákladů projektu uvedených v podrobném rozpočtu projektu v kapitolách Management, Služby a Publicita. Z celkových mzdových nákladů pracovníků projektu (pracovní smlouva, dodatek k pracovní smlouvě, DPP, DPČ) evidovaných v kapitole Management (je-li relevantní) vypočtěte příslušné procento (až 15 %) a tuto částku (zaokrouhlenou na celé koruny dolů) zaneste do podrobného rozpočtu jako náklady položky „režijní výdaje managementu“. Následně (pokud je to relevantní) v kapitole Služby vytvoříte obdobně položku „režijní výdaje služeb“. Obdobně postupujte (je-li relevantní) při kalkulaci nákladů položky „režijní výdaje publicity“.

Pokud žadatel využije metodu „paušální sazba ve výši až 25 % celkových (čistých) přímých způsobilých výdajů“, pak se výše režijních nákladů položky „režijní výdaje“ vypočítá jako příslušné procento (max. 25 %) z celkových přímých nákladů projektu bez subdodávek. Přímé náklady představují veškeré náklady spojené s implementací projektu, které lze zaúčtovat a přiřadit přímo k projektu (např. osobní náklady na zaměstnance, cestovní náklady, účastnické poplatky, náklady na hmotný i nehmotný majetek - nový či použitý, náklady na spotřební materiál a zboží přímo zařaditelné k projektu).

Subdodávky jsou takové služby, které vzhledem k jejich charakteru nemohou být zajišťovány přímo konečným příjemcem či partnerem projektu, a jsou tedy dodávány jiným subjektem. Položku „režijní výdaje“ je nutné evidovat v kapitole Služby.

V případě metody „skutečné nepřímé výdaje“ uvede žadatel relevantní položky do podrobného rozpočtu projektu a ke každé eviduje částku předpokládaných skutečných režijních výdajů. Jsou-li skutečné nepřímé výdaje relevantní pro kapitolu Management, žadatel zanese položku „režijní výdaje managementu“ do kapitoly Management, uvede částku předpokládaných celkových výdajů a v poznámce popíše rozpad částky na jednotlivé uvažované výdaje.

3. Jaké jsou podmínky předfinancování?

Žadatel může požádat o zálohu na financování projektu do výše max. 60 % požadovaného grantu, přičemž svůj požadavek na zálohové financování v žádosti o grant zdůvodní.

V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech se zálohová platba neposkytuje organizačním složkám státu ani státním příspěvkovým organizacím (více viz kapitola 2. 10. 10 Pokynu pro žadatele o grant).

Žadatel v žádosti o grant uvede celkovou částku požadované zálohy a zdůvodní požadavek na zálohové financování. S ohledem na neinvestiční charakter výzev HROVA1A a HROVA1B musí být částka investiční zálohy vyplněna jako nulová.

4. Jak dlouho trvá hodnoticí proces projektových žádostí? Jak máme v této souvislosti nastavit datum zahájení realizace projektu?

Hodnoticí proces se skládá z následujících fází: 1) posouzení formálních náležitostí a oprávněnosti, 2) hodnocení žádostí expertními hodnotiteli, 3) projednání žádostí hodnoticí komisí a výběr doporučených žádostí ke schválení, 4) verifikace procesu hodnocení včetně doporučených žádostí a schválení žádostí ze strany Ministerstva financí. Tento proces řádově trvá 5-6 měsíců. Nejčasnější datum pro zahájení realizace projektu proto doporučujeme stanovit na dobu za 6 měsíců od ukončení termínu pro předkládání žádostí do konkrétní výzvy.

5. Lze v průběhu realizace projektu uskutečňovat změny rozpočtu projektu? Jsou tyto změny nějak omezené?

Změny ve schváleném rozpočtu projektu je možné za stanovených podmínek a pravidel uskutečnit. Podrobné informace o typech změn a způsobu jejich administrace jsou uvedeny v Příručce pro příjemce.

6. Jaké povinnosti má příjemce grantu ve vztahu k publicitě svého projektu?

Konečný příjemce je v průběhu realizace projektu povinen zrealizovat minimálně dvě informační aktivity související s projektem.
Konečný příjemce je dále povinen poskytovat informace o projektu na tematicky zaměřených webových stránkách, popřípadě na stávajících webových stránkách organizace konečného příjemce, a to v sekci věnované projektu, v českém jazyce. U projektů s grantem vyšším než 150 000 EUR je konečný příjemce povinen vytvořit webové stránky projektu (jako samostatnou sekci věnovanou projektu na stávajících webových stránkách organizace nebo jako samostatné stránky projektu), a to v českém i anglickém jazyce.

K VÝZVÁM HROVA1A a HROVA1B

7. Je možné hradit mzdu romského poradce včetně zákonných odvodů z rozpočtu projektu? Jestli ano, z jaké položky rozpočtu?

Ano. Mzdové náklady romského poradce včetně zákonných odvodů je možné evidovat v položce zařazené do kapitoly Služby v podrobném rozpočtu projektu.

8. Jak zapracovat personální náklady do rozpočtu projektu?

Personální náklady na manažerské pozice, které se starají o řízení a chod projektu, musí být vedeny pod kapitolou rozpočtu Management.

Personální náklady na všechny ostatní relevantní pracovní pozice (např. romský poradce, odborný garant, expert, romský koordinátor, aj.) musí být vedeny v rozpočtové kapitole Služby. V souvislosti s personálními náklady upozorňujeme, že je nutné do rozpočtu uvádět superhrubou mzdu.

9. Jaká je minimální délka trvání projektu? Jaký je požadavek na dobu trvání pracovní smlouvy s romským poradcem v rámci projektu? Jak je to následně s udržitelností projektu, musí být smlouva prodloužena i po ukončení projektu?

Minimální délka implementace projektu je 2 roky. Neexistuje požadavek na dobu trvání pracovní smlouvy romského poradce v rámci implementace projektu (v souladu se zaměřením výzvy je ale žádoucí realizovat aktivity trvalejšího charakteru, tedy i pracovní místo romského poradce by mělo být trvalé, tj. placené z grantu minimálně 1 rok).       

Pokud je v rámci projektu v jakékoli míře hrazena pozice romského poradce, musí být dle podmínek výzvy a požadavku na udržitelnost projektu romský poradce zaměstnán na min. poloviční úvazek po dobu dalších min. 2 let od ukončení projektu.

10. Budou-li v rámci projektu hrazena 2 již existující pracovní místa romských poradců a zároveň budou vytvořena 2 nová pracovní místa romských poradců, která místa je s ohledem na udržitelnost projektu nutné následně držet a jak dlouho?

V rámci udržitelnosti je nutné držet všechna místa, která byla z grantu hrazena, a to na minimálně poloviční úvazek po dobu dvou let. V tomto případě bude nutné držet 4 x 0,5 úvazku po dobu dvou let. Počet pracovních úvazků bude nutné zachovat i v rámci udržitelnosti, úvazky tedy nelze slučovat.

11. Je pracovní pozice romského poradce limitována požadovanou úrovní vzdělání?

Nikoliv, pro pozici romského poradce není stanovena minimální úroveň dosaženého vzdělání.

12. Je-li pracovní pozice romského poradce již zřízena např. na poloviční úvazek a navýšíme jej např. na tříčtvrteční úvazek, bude se z projektu hradit pouze rozdíl nebo celá mzda?

Z projektu bude možné hradit celkové mzdové náklady romského poradce.

13. Je možné vytvořit pracovní místo romského poradce např. u NNO nebo jiné organizace?

Nikoliv, pozice romského poradce musí být vždy zřízena v obci s rozšířenou působností, případně v městské části či v městském obvodu (pozice musí být zároveň zařazena do struktury obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu).

14. Je možné pojmenovat pracovní pozici obecněji, nebo je nutné uvádět název romský poradce?

S ohledem na následné výkaznictví preferujeme uvádět přesný název pozice, tedy romský poradce.

15. Existuje-li na obci místo terénního pracovníka (referent soc. věcí), který je hrazen z dotace Úřadu vlády – Podpora terénní práce, je možné hradit toto místo z projektu? Pokud by se jednalo např. o dotované místo na zkrácený úvazek z dotace Úřadu vlády, je možné dokrýt z projektu alespoň navýšení úvazku? Nebo je to dvojí financování?

Vykonává-li pracovník v rámci svého úvazku činnosti terénního pracovníka a současně činnosti romského poradce, mzdové náklady spojené s činnostmi romského poradce je možné hradit z Norských fondů.

16. Je podmínkou, že cílová skupina Mladí dospělí (18-29 let) musí patřit do romské menšiny?

Cílová skupina, resp. koneční uživatelé mladí/dospělí (18-29 let) nepodléhá žádné takové podmínce. Další cílové skupiny jsou jasně definovány v příloze 8 Pokynu pro žadatele.

17. Je možné pořídit krátkodobý majetek např. na vybavení kanceláře romského poradce?

Pokud nebude v souladu s platnou legislativou (zejména Zákonem č. 568/1992 Sb., o daních z příjmů a Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví) tento majetek veden ve vašem účetnictví (případně daňové evidenci) jako investiční, je to možné.

18. Můžeme vytvořit nové pracovní místo romského poradce v organizaci, která není partnerem projektu?

Nikoliv, pozice romského poradce musí být vytvořena ve struktuře ORP (popř. městské části nebo městského obvodu; viz otázka č. 13), která je buď v roli žadatele, nebo partnera projektu.

AKREDITOVANÝ KURZ (Výzva HROVA1B)

19. Bude-li jednou z aktivit vytvoření akreditovaného vzdělávacího kurzu, musí jít na školení pouze ti poradci, jejichž pozice nově vznikla, nebo i stávající poradci a ostatní zaměstnanci veřejné správy?

Školit se mohou i další osoby.

20. Musí být kurz vytvořen a akreditován v rámci projektu, nebo mohou být osoby proškoleny v již existujícím kurzu?

Takto specificky zaměřený kurz v současné době v ČR neexistuje, mělo by se tedy jednat o nově vytvořený akreditovaný kurz.

21. Může získat akreditaci vzdělávacího kurzu pro romské poradce či zaměstnance veřejné správy (Akreditace podle § 117 a následující zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) také přímo žadatel (obec s rozšířenou působností, hl. m. Praha, kraj)?

Akreditaci vzdělávacího kurzu může získat i žadatel. Podmínkou pro získání akreditace je živnostenský list s obsahovou náplní činnosti - Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti.

PROJEKTOVÉ PARTNERSTVÍ

22. Je možné figurovat jako partner ve více projektech?

Partnerská organizace může figurovat jako partner projektu v rámci více žádostí o grant předložených ve výzvách HROVA1 a HROVA2.

Je však nutné vzít na vědomí, že hodnoticí komise může během hodnocení projektů nedoporučit žádost k financování s ohledem na zamezení duplicitního financování stejných aktivit, případně významných překryvů aktivit projektu.

Příklad: Podá-li v rámci výzvy žádost o grant nezisková organizace A v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 1) a dále je v rámci této výzvy předložena žádost o grant ze strany neziskové organizace D v partnerství s dalšími dvěma NNO (B a C) a městem M (žádost 2), hodnoticí komise má možnost jednu z daných žádostí nedoporučit (je-li charakter obou projektů obdobný). Hodnoticí komise může nicméně oba projekty vyhodnotit jako přínosné a doporučit je ke schválení, pak by město M jako partner projektu bylo zapojeno do realizace ve více projektech.

23. Je povinné partnerství se subjektem z Norska?

Partnerství se zahraničním partnerem z Norska není v případě výzvy HROVA1 ani HROVA2 povinné. Projekty v rámci obou výzev musí být povinně realizovány v partnerství s českými subjekty stanovenými výzvou. Zapojení dalších partnerů do projektu včetně zapojení subjektů z Norska je pak dobrovolné a odvíjí se od potřeb projektu.

24. Může být městská část hlavního města Prahy žadatelem, případně partnerem projektu?

Ano, městská část hlavního města Prahy může být oprávněným žadatelem u výzvy HROVA1B – Budování kapacit romských poradců. U výzvy HROVA1A – Podpora romských platforem v krajích a na místní úrovni, může být městská část hlavního města Prahy v roli partnera projektu.