Kdo jsme

oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace
oddělení 5804 - Centrum pro zahraniční pomoc - příprava a koordinace

Vydáno

Aktualizováno 9. 12. 2015
  • vymazání přílohy

Už jste slyšeli o vzácné rotundě, která byla objevena ve sklepě Matematicko-fyzikální fakulty na Malostranském náměstí v Praze? Chystáte se v nejbližší době na výstavu Skvělý nový svět do galerie Dox nebo na česko-norské taneční drama o uprchlících Sniper’s Lake? Používáte sociální média a neunikla vám tak kampaň proti násilí a nenávisti HateFree? Angažujete se v aktivitách prosazujících rovná práva žen a mužů? Znáte někoho ze svého okolí, kdo se zúčastnil studijního pobytu v Norsku, na Islandu nebo v Lichtenštejnsku?

Pokud jste na některou z výše uvedených otázek odpověděli ANO, pak asi také víte, že všechna zmíněná místa a aktivity mají jednoho společného jmenovatele, a sice EHP a Norské fondy. Česká republika je jejich příjemcem od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru (EHP), který je dohodou mezi EU a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Od roku 2004 Norské fondy v České republice podpořily množství zajímavých projektů za více než 6 mld. Kč.

Poskytovateli podpory jsou tři nečlenské státy EU a zároveň členské státy EHP, tedy Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Příjemci finanční podpory je 16 zemí ve střední, východní a jižní Evropě, tedy převážně takzvané nové členské země EU.

Hlavním posláním fondů je snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě a posilování bilaterálních kontaktů a vzájemné spolupráce. Právě velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností a kompetencí mezi dárci a příjemci je důležitý aspekt, kterým se Norské fondy liší od fondů EU.

V současné době je v plném proudu druhé grantové období, ve kterém Česká republika čerpá přibližně 3,5 mld. Kč. Zatímco v prvním období byla téměř polovina podpory investována do revitalizace kulturního dědictví, nyní jsou finance rozděleny rovnoměrněji mezi prioritní oblasti, kam patří na příklad podpora současného umění, ochrana životního prostředí, sociální a zdravotní rozvoj, spolupráce ve vzdělávání, vědě a výzkumu, posílení neziskového sektoru či spolupráce v justici.

Speciální důraz je pak kladen na témata jako dobré vládnutí, udržitelný rozvoj, boj proti nesnášenlivosti a korupci a rovné příležitosti žen a mužů, což jsou hodnoty, které Norsko považuje za zcela klíčové. Tyto hodnoty jsou podporovány i prostřednictvím speciálního fondu pro neziskové organizace, díky němuž získává občanská společnost silnější slovo ve všech oblastech veřejného života.

Hlavním koordinátorem EHP a Norských fondů v České republice je Ministerstvo financí, které také spravuje většinu programů, a to ve spolupráci s příslušnými rezortními ministerstvy. Pro lepší koordinaci společných priorit a posílení bilaterální spolupráce jsou do administrace šesti programů zapojené vládní instituce z Norska. Celá řada norských institucí pak spolupracuje přímo s českými partnery na úrovni projektů i doplňkových aktivit.

Jak se zapojit?

Pro ty, kteří uvažují o nějakém projektu do budoucna a chtějí navázat nebo prohloubit kontakt s partnery z Norska, Islandu, nebo Lichtenštejnska, je právě teď ta nejvhodnější doba. Ke vzájemným pracovním návštěvám či k účasti na seminářích, konferencích a jiných akcích je možné zažádat o grant v rámci tzv. Fondu pro bilaterální spolupráci na národní úrovni v rámci průběžně otevřené výzvy.

Na realizaci nových velkých projektů si musí žadatelé počkat na třetí grantové období, v rámci kterého by měla být spuštěna fáze realizace přibližně v roce 2017. Začátek zatím vypadá slibně. V červenci tohoto roku totiž dosáhly Norsko, Island a Lichtenštejnsko dohody s EU, dle níž budou až do roku 2021 přispívat patnácti státům v Evropě částkou 400 mil. EUR ročně. Toto je nadějný příslib i pro Českou republiku, která tak bude moci nadále využívat nejen štědrých dotací, ale i cenných zkušeností v oblasti fungování moderní demokratické společnosti, které Norsko dozajista může nabídnout.